Vytí
2. 11. 2008
Vytí je zřejmě nejznámější způsob vlči komunikace. Vytí se obvykle zůčastňuje celá smečka a může být slyšet až na vzdálenost 16km.
Velmi rozšířený je názor, že vlci vyjí na měsíc. Toto tvrzení však není pravda a to z minimálně dvou důvodů. Tím prvním je, že by tak zbytečně vyzradil svou pozici, což by nevadilo jestliže by se nacházel uprostřed svého teritoria, v opačném případě, (tedy v blízkosti či přímo v teritoriu cizím) by riskoval zranění nebo dokonce smrt. Jako další důvod lze považovat i to, že by se tak v vlk zbytečně připravoval o svou drahocenou energii.
Vlčí vytí může obsahovat až dvanáct různých harmonických tónů a tak se nám, když vyje více vlků dohromady, může zdát že jich je více, než ve skutečnosti. Vlci vyjí většinou ve stoje ale mohou u toho sedět i ležet.
Vlci vyjí z mnoha důvodů. Nejčastějším důvodem je schromáždění smečky před lovem nebo po lovu, aby je našla ta část smečky, která se během lovu od nich oddělila. Důvodem však může být i oslava úspěšného lovu. Vlci vyjí také při poplachu a to zejména v blízkosti brlohu a také kvůli vzájemné lokalizaci např. za bouřky nebo na neznámém území. Když se vlk ztratí, jeho smečka ho pozná, každý vlk totiž používá vlastní způsob vytí. Vlci také vyjí ze žalu a to nejčastěji ze smrti svého partnera.
Vytí slouží také ke komunikaci mezi různými smečkami. Vlci mezi vytím vždy nechávají přestávky dlouhé 20 až 30 minut, což umožňuje jiným smečkám poslouchat ostatní. Kdyby tuto pauzu neudělali nebylo by možné určit kolik smeček se v dané oblasti nachází. Specifický hlas jedince také napomáhá určit kolik jedinců ta či oná smečka obsahuje.Vytí vlků lze zaslechnout v průběhu celého dne, nejčastěji však vyjí večer nebo brzy ráno. Nejčastěji však vyjí během zimních měsíců a v období páření a rozmnožování. Taky je známo, že v období května a června vyjí sporadicky, což je způsobeno přítomností mláďat ve smečce a jejich zranitelností a tak se smečka snaží utajit místo jejich výskytu, aby nedošlo k jejich ohrožení predátory jakými jsou např. medvěd a puma.
Mimo vytí mohou vlci také kňučet, vrčet a štěkat. Kňučí obzvláště mladá štěňata a podřízení vlci. Vlci štěkají málokdy, nejčastěji však při hře či jako varování. Nejde však o souvislé štěkání jaké známe u psů. Vrčení zase souvisí s potyčkami a vyjadřuje výhrůšku či domáhání se svých práv v rámci hierarchie. Také vlčata často vrčí a to při hře. Něčím jiným je však stupňované vrčení začínající kňučením, to většinou vyústí bleskovým výpadem vůči rivalovi. Zajímavé je také kňučenía stupňované pištění, tyto zvuky jsou spojeny s vítáním, krmením mláďat hrou či jinými situacemi úzkosti zvědavosti a prosení.
zdroj: www.vlci.info
Velmi rozšířený je názor, že vlci vyjí na měsíc. Toto tvrzení však není pravda a to z minimálně dvou důvodů. Tím prvním je, že by tak zbytečně vyzradil svou pozici, což by nevadilo jestliže by se nacházel uprostřed svého teritoria, v opačném případě, (tedy v blízkosti či přímo v teritoriu cizím) by riskoval zranění nebo dokonce smrt. Jako další důvod lze považovat i to, že by se tak v vlk zbytečně připravoval o svou drahocenou energii.
Vlčí vytí může obsahovat až dvanáct různých harmonických tónů a tak se nám, když vyje více vlků dohromady, může zdát že jich je více, než ve skutečnosti. Vlci vyjí většinou ve stoje ale mohou u toho sedět i ležet.
Vlci vyjí z mnoha důvodů. Nejčastějším důvodem je schromáždění smečky před lovem nebo po lovu, aby je našla ta část smečky, která se během lovu od nich oddělila. Důvodem však může být i oslava úspěšného lovu. Vlci vyjí také při poplachu a to zejména v blízkosti brlohu a také kvůli vzájemné lokalizaci např. za bouřky nebo na neznámém území. Když se vlk ztratí, jeho smečka ho pozná, každý vlk totiž používá vlastní způsob vytí. Vlci také vyjí ze žalu a to nejčastěji ze smrti svého partnera.
Vytí slouží také ke komunikaci mezi různými smečkami. Vlci mezi vytím vždy nechávají přestávky dlouhé 20 až 30 minut, což umožňuje jiným smečkám poslouchat ostatní. Kdyby tuto pauzu neudělali nebylo by možné určit kolik smeček se v dané oblasti nachází. Specifický hlas jedince také napomáhá určit kolik jedinců ta či oná smečka obsahuje.Vytí vlků lze zaslechnout v průběhu celého dne, nejčastěji však vyjí večer nebo brzy ráno. Nejčastěji však vyjí během zimních měsíců a v období páření a rozmnožování. Taky je známo, že v období května a června vyjí sporadicky, což je způsobeno přítomností mláďat ve smečce a jejich zranitelností a tak se smečka snaží utajit místo jejich výskytu, aby nedošlo k jejich ohrožení predátory jakými jsou např. medvěd a puma.
Mimo vytí mohou vlci také kňučet, vrčet a štěkat. Kňučí obzvláště mladá štěňata a podřízení vlci. Vlci štěkají málokdy, nejčastěji však při hře či jako varování. Nejde však o souvislé štěkání jaké známe u psů. Vrčení zase souvisí s potyčkami a vyjadřuje výhrůšku či domáhání se svých práv v rámci hierarchie. Také vlčata často vrčí a to při hře. Něčím jiným je však stupňované vrčení začínající kňučením, to většinou vyústí bleskovým výpadem vůči rivalovi. Zajímavé je také kňučenía stupňované pištění, tyto zvuky jsou spojeny s vítáním, krmením mláďat hrou či jinými situacemi úzkosti zvědavosti a prosení.
zdroj: www.vlci.info