Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Mramorový vlk

13. 1. 2008

Na stadiónu zalitém sluncem posbíral všechna vítězství jediný atlet. Jmenoval se Fókos a byl synem krále Aiaka a nymfy Psamathy. Snadno porazil i své nevlastní bratry Telamóna a Pélea: prvního v běžecké soutěži a druhého v hodu oštěpem.
Zatímco otrok masíroval vyčerpané tělo, Telamón se rozčiloval: "Zas to dopadlo stejně. Jakmile se Fókos vrátil, sbírá všechny vavříny! Pamatuješ Pélee, ještě nedávno jsme byli nejlepší my dva! To se musí změnit!" Péleus si natíral tělo vonným olejem a jen mlčky přikyvoval.
Za několik dní se všichni tři synové krále Aiaka připravovali v ústraní stadiónu na další závody. Telamón vymrštil kámen, který zasáhl Fóka do hlavy. Mladík se zhroutil mrtev. Telamón a Péleus rychle ukryli tělo pod hromadou větví a vrátili se do paláce.
Aiakos, zneklidněný synovým zmizením, vyslal vojáky, aby ho hledali. Netrvalo dlouho a objevili mrtvé tělo. Viníky také rychle odhalili, ale ti tvrdili, že šlo o nešťastnou náhodu. Nikdo jim však neuvěřil, protože všichni věděli, jak oba svému bratrovi záviděli jeho úspěchy. Rozzuřený Aiakos se zřekl synů a navždy je vyhnal z domu. Museli opustit ostrov Aigínu, sledováni neúprosným pohledem macechy Psamathy.
Každý šel svou cestou. Uchýlili se do sousedních království, kde požádali o pohostinství. Péleus upřímně litoval, že se stal spoluviníkem zločinu, ačkoliv munnic nechybělo ke štěstí: vždyť byl ženatý s nymfou Thetidou, která mu později porodila syna Achillea. Toho Achillea, jehož sláva daleko přesáhla hranice Řecka. Když tedy Péleus přišel do trachinského království, rozhodl se, že raději zatají důvody svého vyhnanství.
Zanechal za městem stádo dobytka, které s sebou přivedl, a poprosil tamějšího krále, aby se mohl usadit v jeho říši.
"Máš slavné jméno," odpověděl mu král. "Pobývej u nás jako doma."
Zatím dobytek soužilo veliké horko. Hlavní pastýř se tedy rozhodl, že ho zavede k moři. Přihnal ho do blízkosti pochmurného chrámu, zasvěceného bohu Néreovi a jeho dcerám. Ostatně jeho dcerou byla i Psamathé. A stejně tak i Péleova manželka Thetis. Jakmile znavená zvířata důvěřivě vstoupila do chladivé vody, nad ostrovem se ozvalo hrozivé zavytí. Pocházelo z nedalekého močálu. Hned odtud vyběhl veliký vlk se zkrvavenou tlamou a ohnivýma očima. Zuřivě se vrhl na dobytek a zabíjel jedno zvíře za druhým. K útěku jim nezbyl čas. Když pastýři chtěli zakročit, dopadli stejně. Hlavní pastýř utíkal v hrůze do paláce oznámit Péleovi, co se stalo.
Král Trachíny hned vydal svým mužům rozkaz, aby si oblékli zbroj a chopili se luků. Sám se postavil v čelo výpravy, nedbaje proseb své ženy, aby se nevystavoval zbytečnému nebezpečí. Péleus ji ujistil: "Toho vlka poslali jenom proti mně, protože jsem velmi ublížil jedné z Néreových dcer. Dovolte mi, abych sám odprosil mořské božstvo!"
Král tedy zavedl Pélea na věž majáku, která se tyčila nad městskými hradbami Trachíny. Z této rozhledny spatřili ukrutnou podívanou. Úděsný vlk neustával ve svém řádění mezi dobytkem a pastýři. Péleus vztáhl ruce k moři a úpěnlivě prosil Psamathu, aby utišila svůj hněv. Nymfa však zůstala k jeho prosbám hluchá. Vlk se ještě zuřivěji vrhal na další zvířata. Zoufalý Péleus se pokusil poprosit o slitování aspoň vlastní ženu Thetidu: "Ó, bohyně moře, utiš hněv své sestry Psamathy a vypros mi odpuštění!"
Nakonec se Fókova matka přece jen dala obměkčit. Kdyžvšak chtěla vlka přivolat, neuposlechl ji. Ve chvíli, kdy se chystal zatnout své tesáky do krku další jalovice, rozhněvaná Néreova dcera ho proměnila v mramorovou sochu.
Mramorový vlk, v hrozivém postoji zkamenělý na pobřeží, vzbuzoval v pastýřích po celá staletí pokoru a bázeň.

z http://upiiiirka.sblog.cz/vlci/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář